SLOVNÍČEK POJMŮ (GLOSÁŘ)

16. Slovníček pojmů (glosář)

A

Affirmo

výraz pocházející z latiny, „tvrdím“, vztahuje se ke kvalitě výroku

Alternace

logická funkce dvou proměnných, negace ekvivalence, princip buď-anebo

Analýza argumentu

způsob zjištění u argumentu, zda závěr vyplývá z premis

Argument

uzavřený jazykový celek, posloupnost výroků, kde jeden z ostatních vyplývá

Argumentace k člověku

synonymum pro individuální apel, tj. formu kvaziargumentace

Aristoteles

významný myslitel v období antiky, pojmenoval první zákonitosti logiky, dílo - řada logických spisů Organon

Aristotelův čtverec protikladů

vyjadřuje vztahy mezi výroky stejného subjektu a predikátu, které se liší pouze v kvalitě a kvantitě

D

Disjunkce

logická funkce dvou proměnných, princip nebo

Dovolání se autority

forma kvaziargumentace s využitím mimoracionálního ovlivnění přes pojem „autorita“

E

Ekvivalence

logická funkce dvou proměnných, princip právě tehdy, když

Etický kodex argumentace

soubor předepsaných morálních norem ve vztahu k argumentaci

Etika argumentace

soustava mravních norem ve vztahu k argumentaci

Existenční kvantifikátor

výraz jazyka predikátové logiky označující Existuje alespoň jedno …, vyskytuje se ve formulích částečných výroků

Existenční výrok

neboli částečný výrok, výrok logické formy

$ x F(x) anebo $ x (G(x) Ù F(x))

F

Formální logika

nauka o zákonech a pravidlech nutných pro vyvozování správných závěrů při usuzování, nauka o myšlení v pojmech

Formule

ustálený způsob vyjádření, vzorec

H

Hledisko kvality

forma zobrazující zda daný subjekt vlastnost predikátu má či nemá

Hledisko kvantity

forma zobrazující vlastnost subjektu související s vymezením vůči množině (jeden prvek, některé prvky, všechny prvky)

Hypotetický sylogismus

výroky, které se v sylogismech vyskytují, jsou složené z dalších výroků, neanalyzuje se vnitřní struktura jednoduchého výroku, základní jednotkou je výrok, podle megarsko-stoické školy

I

Implikace

logická funkce dvou proměnných, princip jestliže-pak

Individuální apel

forma kvaziargumentace s využitím mimoracionálního ovlivnění osobního útoku, dehonestace

Individuum

jednotlivý pojem, odlišený

Individuová konstanta

symbol pro singulární termín, označuje jedno individuum

Individuová proměnná

označuje také jedno individuum jako individuová konstanta, není však řečeno o které individuum jde

J

Jazyk

má určitý slovník (seznam výrazů, které se v jazyce vyskytují, „slovní zásobu“) a určitou gramatiku (způsob vytváření dalších povolených výrazů

Jednoduchý singulární výrok

vznikne spojením singulárního termínu s termínem obecným pomocí spony=slova „je“

Jednoduchý výrok

výrok obsahující dvě části subjekt a predikát

Jednomístný predikát

obecný termín, který se vztahuje k jednomu singulárnímu termínu

K

Kategorický sylogismus

posloupnost výroků, skládá se ze dvou premis a závěru, premisy i závěr jsou jednoduché výroky, a tudíž jejich forma závisí na vnitřní struktuře výroků, na pojmech, na jejich kvantitě a kvalitě, podle Aristotela

Konjunkce

logická funkce dvou proměnných, princip a zároveň

Kontradiktorický výrok

složený výrok, který nabývá vždy pouze hodnoty „nepravda“

Kontradiktorický vztah

vztah mezi dvěma výroky se stejným subjektem a predikátem, u kterých platí: existuje právě jeden pravdivý výrok

Kontrární vztah

vztah mezi dvěma výroky se stejným subjektem a predikátem, u kterých platí: existuje maximálně jeden pravdivý výrok

Kvalita výroku

podle Aristotela se dělí výroky na kladné a záporné podle toho, zda subjekt má či nemá vlastnost predikátu

Kvantita výroku

podle Aristotela se dělí výroky na singulární/částečné/obecné podle toho, jaký množstevní tvar má subjekt

Kvaziargumentace

využití psychologických prvků, způsob nekorektní argumentace, ovlivnit se necháme na základě emocí, prožitků a předchozích vlastních či přejatých zkušeností

L

Logická forma

je jazyková forma argumentu, složeného výroku, která je důležitá z hlediska správné argumentace, pravdivost nezáleží na obsahu ale na struktuře

Logická funkce

funkce, která pravdivostním hodnotám dílčích výroků jednoznačně přiřazuje pravdivostní hodnotu celku

Logická spojka

funkce z pravdivostních hodnot do pravdivostních hodnot

Logická třída

souhrn všech předmětů majících společný znak, kterým se odlišují od předmětů jiných

Logicky nesprávný argument

posloupnost výroků, kde závěr nevyplývá z premis

Logicky správný argument

posloupnost výroků, kde závěr vyplývá z premis

Logika

výraz označující vědu o zákonech správného myšlení, zákonité vyplývání následující věci z věci předcházející, praktické používání zákonů správného myšlení, historicky název prvního ročníku někdejší filozofie

Logos

slovo řeckého původu, výraz označující slovo, řeč, také pojem, větu, výrok, myšlenku, úsudek, zákon, rozum

N

Neformální logika

ukazuje zejména možnosti nekorektní argumentace, mimoracionální formu názorového ovlivňování

Negace

logická funkce jedné proměnné

Nego

výraz pocházející z latiny, „popírám“, vztahuje se ke kvalitě výroku

N-místný predikát

obecný termín, který se vztahuje k uspořádaným n-ticím

O

Obecný kvantifikátor

výraz jazyka predikátové logiky označující Pro každé …, vyskytuje se ve formulích obecných výroků

Obecný termín

jazykový výraz, který označuje větší množství předmětů, tj. množinu předmětů

Obecný výrok

výrok logické formy "x F(x) anebo "x (G(x) Þ F(x))

Obor úvahy

množina, která obsahuje předměty, které jsou označeny individuovými konstantami, a zároveň obsahuje předměty, které jsou označeny predikátovými konstantami, universum diskursu

P

Pojem

myšlenkově zobrazuje předmět, jako forma myšlení je myšlenkový odraz podstatných znaků předmětů

Pravdivostní hodnota

výstup ohodnocení výroku (pravda, nepravda)

Pravdivostní ohodnocení

funkce, tzv. (interpretace), která každé jednoduché správně vytvořené formuli přiřadí jednu pravdivostní hodnotu (0,1)

Predikát

část vnitřní struktury jednoduchého výroku, která popisuje co o subjektu vypovídáme, vztahuje se k subjektu

Predikátová konstanta

symbol pro obecný termín, funkce z individuí do pravdivostních hodnot

Predikátová logika

zabývá se těmi výroky a argumenty, jejichž pravdivost či správnost záleží také na vnitřní struktuře výroku

Predikce

odhad budoucího vývoje, předpověď, na základě analýzy nebo zkušeností

Premisa

tvrzení, pomocí něhož závěr zdůvodňujeme (podpůrné tvrzení), část argumentu, první část implikace

Předpoklad

tvrzení, pomocí něhož závěr zdůvodňujeme (podpůrné tvrzení), první část implikace

Předmět pojmu

konkrétní zástupce pojmu, tedy prvek, který smyslově odpovídá charakteristickým znakům pojmu

Působení na city

forma kvaziargumentace s využitím mimoracionálního ovlivnění pomocí žebříčku hodnot

R

Relační termín

jazykový výraz, který označuje vztah mezi více předměty

S

Singulární termín

jazykový výraz, který označuje právě jeden předmět

Singulární výrok

vznikne spojením singulárních a obecných termínů (spona je, relační termíny)

Slovo

vyjadřuje pojem, označuje skrze pojem předmět

Složený výrok

výrok obsahující více subjektů nebo predikátů

Společenský apel

forma kvaziargumentace s využitím mimoracionálního ovlivnění sounáležitosti

Subalternační vztah

vztah mezi dvěma výroky se stejným subjektem a predikátem, u kterých platí: když je pravdivý vyšší (obecný) výrok, pak je pravdivý nižší (částečný) výrok

Subjekt

část vnitřní struktury jednoduchého výroku, která popisuje o čem mluvíme, vztahuje s k predikátu

Subkontrární vztah

vztah mezi dvěma výroky se stejným subjektem a predikátem, u kterých platí: existuje minimálně jeden pravdivý výrok

Sylogismus

antický název pro argument, určitý typ deduktivního úsudku, ve kterém se z předcházejících soudů, předpokladů, premis vyvozuje soud další, neboli závěr

T

Tautologický výrok

složený výrok, který nabývá vždy pouze hodnoty „pravda“

Termín

slovo nebo skupina slov vyjadřující pojem

Teze

zásada, myšlenka, z níž se vychází, stručné vyjádření tvrzení

V

Větný operátor

neboli logická spojka, pomocí logických spojek jsou jednoduché výroky jsou složeny ve výrok složený

Větná víceznačnost

existuje více významů věty založených na různých efektech –vynechávání informací, psaní slov zvlášť či dohromady, …

Víceznačnost slova

homonymum – slovo více významů, zastupující více pojmů

Vyhrožování

forma kvaziargumentace s využitím mimoracionálního ovlivnění vyvolání strachu či jiného nelibého pocitu

Výrok

věta, kterou lze hodnotit jako pravdivou nebo nepravdivou

Výroková forma

výraz, který sám o sobě nemá pravdivostní hodnotu, protože místo konkrétních jednoduchých výroků obsahuje proměnné

Výroková logika

nezáleží na vnitřní struktuře výroku, zabývá se pouze těmi strukturami (složenými výroky, argumenty), jejichž pravdivost či správnost závisí pouze na způsobu, jak jsou mezi sebou jednoduché výroky spojeny

Vzájemná zaměnitelnost výroků

dva výroky jsou vzájemně zaměnitelné právě tehdy, když při rozboru nabývají stejných pravdivostních hodnot

Z

Záměna

náhrada, výměna

Závěr

výrok v argumentu: tvrzení (teze), které v argumentu zdůvodňujeme, druhý výrok (tedy ten „za šipkou“) v implikačním vztahu vyvození

Last modified: Wednesday, 8 June 2016, 8:39 AM