3.1. Hospodářská omezení médií

V důsledku své majetkové diversifikace mají velké firmy, které vlastní denní listy, také jiné podnikatelské zájmy, které chtějí chránit. To někdy ovlivňuje postoj těchto listů ke skutečnosti. Ekonomická omezení jsou násobena zahraničním vlastnictvím. Jana Šmídová pracovala pět let v Lidových novinách, než přešla do českého vysílání Svobodné Evropy. Konstatuje, že v ČR nyní vládne ekonomická cenzura, namísto někdejší cenzury politické.

Zahraniční a nadnárodní vlastníky médií hlavně zajímá pohled na současnou hospodářskou situaci. „Víc je zajímá debata o nezvyšování Přestože uvalují zahraniční vlastníci na český tisk hospodářská omezení, paradoxně to také vedlo ke vzniku sebezahleděného tisku, který je izolován od zahraničí. Důvodem je to, že zprávy z domácí scény a informace o osobách na domácí veřejné scéně pomáhají odbytu novin. V době, kdy by měl tisk hledět směrem ven, to nečiní.

Victor Goméz, nedávný editor anglické verze časopisu Nová přítomnost, konstatuje: „Novináři existují v bublině. Redakční zaměstnanci převzali deník tím, že založili novou Po čtyřiceti letech izolace vládne stále ještě latentní tendence zaměřovat se na sebe.“ Je to prý většinou proto, že se veřejnost činží než o Nelsonu Mandelovi, protože se lidé v ČR cítí být zranitelní,“ konstatuje Victor Goméz.
Gomez dodává, že dokonce i otázky, které jsou velmi relevantní pro Českou republiku, jako například rozšiřování NATO, nejsou plně zkoumány českým tiskem tak, jak jsou zkoumány v sousedních zemích jako je Polsko. Gomez je přesvědčen, že je zvlášť znepokojující nedostatek informací v tisku o sousedních bývalých komunistických zemích. Lidé se prostě obrátili zády ke všemu v bývalém komunistickém bloku, snaží se od toho izolovat.
I když se ve své studii investigativní novinářské práce ve Spojených státech zaměřují Ettema a Glasser na intelektuální a nikoliv na ekonomickou podstatu žurnalismu, nicméně poznamenávají, že "intelektuální a hospodářské překážky jsou těsně spojeny". Čeští novináři sice nepociťují, že by zahraniční vlastníci otevřeně ovlivňovali obsah jejich listů, avšak vnímají klima nesvobody, které vzniklo v důsledku soukromého vlastnictví a komerční novinářské práce. R. Picard (Revisions of the "Four Theories of the Press", Mass Comm Review, 10, 1/2, str. 25-28) argumentuje, že západní volnomyšlenkářské myšlení postuluje, že přechod ke komerční tržní kontrole od státem řízeného trhu posílí svobodu projevu, protože stát přestane ovlivňovat tisk.
Avšak ekonomický vývoj v tisku během dvacátého století - zejména od druhé světové války - dokazuje, že tisk může být podřízen tržním silám, které také omezují svobodu projevu.


Last modified: Wednesday, 8 June 2016, 8:39 AM