1.2. Média a společnoské vztahy, typy sítí

duleziteMasová média (zvláště noviny, televize a rozhlas) mají v moderních společnostech zásadní a stále vzrůstající význam.

Citovaný názor na média je velmi rozšířený a je zřejmě způsoben tím, že jsou:

  • zdrojem moci - potenciálním prostředkem vlivu, ovládání a prosazování inovací ve společnosti; pramenem informací životně důležitých pro fungování většiny společenských institucí a základním nástrojem jejich přenosu;
  • prostředím (či arénou), kde se na národní i mezinárodní úrovni odehrává celá řada událostí z oblasti veřejného života;
  • významným zdrojem výkladů sociální reality a představ o ní; proto jsou média také místem, kde jsou konstruovány, ukládány a nejviditelněji vyjadřovány změny v kultuře a hodnotách společností a skupin;
  • primárním klíčem ke slávě a k postavení známé osobnosti, stejně jako k účinnému vystupování na veřejnosti;
  • zdrojem uspořádaných a veřejně sdílených významových soustav, které vymezují, co je normální;
  • prostředkem zábavy a určují nejběžnější způsoby trávení volného času.

Média a společenské vztahy

Masová média jsou v podstatě závislá na "společnosti", zvláště na institucích, jež představují a vykonávají politickou a ekonomickou moc. Je ovšem zjevné, že sama média mohou mít na tyto instituce vliv a že se těší jistému stupni autonomie vyplývající z neustále vzrůstajícího objemu a rozsahu činností médií. Přesto existují síly, které ve společnosti a okolním světě historicky vznikly a průběžně v něm působí a jsou mocnější než média a jejich okamžitý vliv. Povaha vztahu mezi médii a společností je podmíněna časově a místně.

Typy sítí

Má-li pojem síť odpovídat našemu vymezení, musí obsahovat prostředky předávání, výměny a aktivního toku sdělení, přičemž se na těchto procesech musí podílet všichni zainteresovaní účastníci nebo jejich většina. Alternativní technologie (tedy nikoli masová média) podporující celospolečenské sítě existují (zvláště sítě přepravy osob, dále telekomunikační infrastruktura a systém pošt), ale obvykle postrádají sociální prvky celospolečenské platnosti a veřejné role, které masová komunikace obsahuje.

Přesuneme-li se o jednu rovinu níže pod rovinu celospolečenské komunikace, najdeme tam několik typů komunikačních sítí.

  • Jeden z nich je replikou celé společnosti na úrovni regionu, velkoměsta či města a může mít paralelní mediální strukturu.
  • Další typ sítě si může vytvořit firma nebo podnik, která nesídlí na jednom místě. Organizace a společenské instituce se od celospolečenských sítí liší tím, že mají vymezené cíle. Jsou také ohraničené a relativně uzavřené, i když komunikují i přes vlastní hranice (například když úřad či podnik oslovuje zákazníky nebo naopak).

Tuto zdánlivě úhlednou klasifikaci komplikuje vzrůstající "globalizace" společenského života, v níž hraje jistou roli i masová komunikace. Musíme totiž vzít v úvahu i vyšší "rovinu" komunikace a výměny informací - rovinu, na níž komunikace ve stále vzrůstajícím počtu oblastí lidského počínání (ekonomické, politické, sportovní, zábavní apod.) překračuje či dokonce ignoruje státní hranice. Organizace i instituce jsou dnes méně svázány v národních hranicích a jedinci mohou uspokojit své komunikační potřeby i mimo vlastní společnost a bezprostřední společenské prostředí.

ke studiuDoporučené články k tomuto tématu

  1. Karel Hvížďala: Bulvár, to není nadávka (přetisk ), in Euro 43/2007, 2. listopad 2007
  2. Karel Hvížďala: Estetika médií určuje etiku sporů , Neviditelný pes, 11. června 2008
  3. Karel Hvížďala: Média a politika: rizika propojování Katolický týdeník Příloha Perspektivy 19/2010
  4. Irena Ryšánková: Téma lekce: Lžou novináři? , rámcový vzdělávací program. 2008
  5. Zuzana Zejdová: Noviny a jejich titulky in Metodický portál vzdělávání, 4. únor 2008

videoKarel Hvížďala: Politici mají právo postavit se mínění většiny , rozhovor ČT 24, 20. duben 2010

1.2.2. Otázky, které si klade komunikační teorie a výzkum

  • Kdo s kým komunikuje? (Zdroje a příjemci)
  • Proč komunikujeme? (Funkce a účely).
  • Jak komunikace probíhá? (Kanály, jazyky, kódy).
  • O čem je? (Obsah, odkazy, druhy informací).
  • Jaké jsou důsledky komunikace? (záměrné i nezáměrné).

duleziteProces "masové komunikace" není synonymem k "masovým médiím" (to jsou organizované postupy a technologie, které masovou komunikaci umožňují). Stejných technologií se běžně užívá i k jiným účelům a prostřednictvím stejných sítí se vytvářejí i jiné typy vztahů. Například základní podoby a technologie "masové" komunikace jsou stejné jako podoby a technologie, které se užívají v těch nejlokálnějších novinách a rádiích. Masová média lze také využít pro individuální, soukromé či organizační účely. Stejná média, jež mohou předávat veřejná sdělení rozsáhlému publiku z důvodů vesměs veřejných, mohou také přenášet oznámení velmi osobní, výzvy k dobročinnosti, inzeráty nabízející zaměstnání a celou řadu dalších druhů informačních a kulturních sdělení. Tato okolnost je zvláště významná v době sbližování komunikačních technologií, kdy se hranice mezi veřejnými a soukromými, rozsáhlými a individuálními komunikačními sítěmi stále více stírají.

Last modified: Wednesday, 8 June 2016, 8:39 AM