9.3 Současné chápání společenské odpovědnosti v podnikatelské sféře

9. 3 Současné chápání společenské odpovědnosti v podnikatelské sféře

Nejedná se o jednoduchou problematiku, nicméně s pokračující globalizací nabývá stále více na důležitosti věnovat se i těmto otázkám.

literaturaPodrobné argumenty pro i proti naleznete opět například v knize Úvod do hospodářské etiky, P. Seknička a kol.:

Hlavní argumenty proti uplatňování postojů širší odpovědnos­ti byznysu jsme už uvedli. Jsou to především:

  • problém rozporných cílů (maximalizace zisku a služba veřejnosti),
  • možnost konkurenčního znevýhodnění v důsledku eticky motivovaných aktivit,
  • otázka, jsou-li tyto aktivity fair vůči vlastníkovi, jsou-li vůbec legitimní a
  • kdo je k nim kom petentní.

Argumenty pro zdůrazňují zejména proměny ve vnímání byznysu veřejností, osvícené chápání vlastního zájmu, snahu vyhnout se vládním zásahům a potřeba vyvažovat rostoucí moc byznysu jeho odpovědnou seberegulací.

Při porovnávání argumentů pro a proti se zdá mít silnější podporu myšlenka větší společenské odpovědnosti podnikání. Tato odpovědnost ovšem musí být mírněna různými omezeními, na která poukazuje Fried­man aj. Soukromý podnik nemůže při sledování určitého sociálního programu pustit vše ostatní se zřetele, ledaže je veřejnost ochotna nést část nákladů. Je zřejmé, že četné problémy, kterým společnost čelí, nemůže vyřešit sám byznys. Ani vláda se svými ohromnými, ale přece omezenými zdroji nevyřešila mnoho aktuálních problémů společnosti. Ani byznys se svými zkušenostmi, zdroji a ekonomickým přístupem nemůže vyřešit sociální problémy přes noc. Hlavní nesnáz tkví ve správném definování problémů, jejich příčin a následků.

Řízení v současnosti představuje směs altruismu, vlastních zájmů a odpovědného občanského postoje. Management provádí akce ve společenském zájmu, i když to znamená náklady, a souvislost s dlouhodobým ziskem přitom není vždy jistá. Takové aktivity tradičně patřily do kate gorie „dobrých skutků“. Dnes ovšem řada lidí očekává – a někteří manažeři si nejsou jisti, mají-li takovým očekáváním vyhovět – že byznys převezme ve jménu společenské odpovědnosti nejdůležitější roli při řešení hlavních sociálních problémů současnosti. Větší korporace ovšem jasně pociťují, že jednoduchá staromódní vášeň pro zisk, vyvažovaná několika dobrými skutky, musí ustoupit novému zájmu o celospolečenské.

Otázka už není, zda byznys má společenskou odpovědnost, ale otázkou je identifikace této odpovědnosti pro podnikání všeobecně a pro jednotlivou firmu konkrétně. Ukazuje se, že stanovení společenské odpovědnosti byznysu je významnou výzvou i pro právní experty.“

Jak k dané problematice konstatuje profesor Jan Barták, „je možné se opřít o výzkumy ‚Spirálního managementu‘, který prokazuje, že prioritou prvoligových firem je úsilí o excelenci (od excelence k bohatství), druholigové charakterizuje utilitární honba za ziskem. Přitom – zdánlivě paradoxně – funguje Paterovo pravidlo: prvoligové firmy s vynaložením 20% kapitálu získávají 80% zisku, kdežto druholigové s vynaložením 80% nákladů získávají jen 20 % zisku – to už může fungovat jako argument, ne(jen) jako proklamace.“

Last modified: Wednesday, 8 June 2016, 8:39 AM