9.1 S pojmem etika se v současnosti setkáváme ve všech oborech

9. 1 S pojmem etika se v současnosti setkáváme ve všech oborech

S postupujícím rozvojem společnosti naší doby a s pokračující globalizací se stále důležitější kodifikovat etické zásady, formulovat etickou zodpovědnost. Tyto zásady mají v různých organizacích, institucích či firmách různé podoby: například firemní kréda, etické kodexy, deklarace práv, charty práv. Požaduje se omezení tržních a právních systémů a větší důraz na etické principy.

„Významná část firem, v některých zemích dokonce většina, má etické kodexy nebo jiné deklarace svého postoje v etických otázkách. Tyto dokumenty prošly v nedávné době revizí. Etický kodex nebo obdobný dokument vyjevující a objasňující hodnoty a standardy, k nimž se společnost hlásí, je nezbytný. Je to první krok na cestě k integraci etiky do života společnosti.

Organizací, jež se mohou spolehnout, že hodnoty a nepsané standardy budou dodržovány, aniž by existoval nějaký kodex nebo podobný dokument, asi mnoho není. Nicméně, jak plyne ze skutečnosti, že tyto dokumenty nejsou obvykle komunikovány v široké veřejnosti a neodrážejí dostatečně specifika jednotlivých odvětví, existuje dost možností ke zlepšení. Je třeba, aby pracovníci kodexu rozuměli, aby se s ním ztotožnili. Jeho dodržování musí být monitorováno a vynucováno. Potom lze očekávat jeho pozitivní působení na chování jednotlivců uvnitř organizace i na chování organizace jako celku.

Kodex sám nezaručí etické chování, je však obtížné takového chování dlouhodobě docílit, aniž by kodex existoval. Zkušenosti z USA ukazují, že se osvědčuje zavést ještě výukové nebo výcvikové programy pro management i zaměstnance a vytvořit specializovanou funkci ředitele nebo alespoň úředníka pro etiku, eventuelně celý útvar (ethics officers, ethics offices).“ (in P. Seknička a kol.: Úvod do hospodářské etiky).

Podnětný je v této souvislosti názor belgického premiéra Guy Verhofstadta (před časem úřadující prezident EU):

Globalizace může být použita jak k dobrému, tak i ke zlému. Jinými slovy, úlohou není globalizaci brzdit, ale uvést do etických souvislostí. Rád bych to nazval etickou globalizací.“ Tento výrok umístili do záhlaví své publikace Globalizace, etika, ekonomika jako motto vysokoškolští pedagogové Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Ivo Rolný a Lubor Lacina.

duleziteRůzné pokusy o definici globalizace se shodují v tom, že se jedná o dlouhodobý proces vzájemného sbližování zájmů lidí celé planety na všech úrovních společenského života. Je to tedy proces kulturní, politický a ekonomický. Není apriori založen na nějaké ideologické unifikaci světa. Ideologie, ať již náboženské (křesťanství, islám atd.) nebo politické (fašismus, komunismus, atd.) nejsou dle Rolného a Laciny na „programu dne“.

Dříve homogenní národnostní státy se stávají státy multikulturními. Což s sebou nese další problémy, ale tato problematika už není předmětem tohoto studijního textu.

Globalizace, dá-li se to tak říci, chce, „aby si všechna etnika byla rovna a nebyla zvýhodňována pouze ta, která měla v 19. a 20. stol. úspěch při vlastní hegemonizaci a vytváření států. Lidé si uvědomují že překonávat hranice kultur, ekonomik a politik je možné A nejen možné, ale i žádoucí. Protože jen tak je lidstvo schopno tlumit potencionální konflikty a dosáhnout ve své pluralitě konsensu.

Problémem také zůstává posuzování kvality života společnosti ekonomickými ukazateli. Příkladem je měření tzv. blahobytu prostřednictvím výpočtu hrubého domácího produktu (HDP). Tato veličina by se neměla používat jako hlavní nebo jediné měřítko blahobytu společnosti. Rolný a Lacina přirovnávají uctívání růstu spotřeby k drogové závislosti. „Proto se chováme jako každý drogově závislý člověk, který se snaží prodlužovat si časový horizont, kdy se může ještě chovat stále stejným způsobem. Je to z velké části vinou politiků, kteří pro budoucnost nemají patřičné odpovědné vize a vědomě tak nechávají „zaplacení účtu“zastávající životní styl na budoucích generacích.“

Last modified: Wednesday, 8 June 2016, 8:39 AM