7.4 Dietrich Bonhoeffer

7. 4 Dietrich Bonhoeffer

Podíváme-li se zpět na 2. světovou válku a vzpomeneme si na neúspěšný atentát na A. Hitlera, vynoří se nám v této souvislosti jméno Dietricha Bonhoeffera. Byl odsouzen k smrti za účast na spiknutí proti Hitlerovi. Podle výpovědi některých spoluvězňů si Bonhoeffer i v takřka beznadějné situaci zachoval statečnost, která imponoval i některým vyšetřovatelům. Dne 7. února 1945 byl s řadou jiných vězňů odvezen do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde se setkal s některými prominentními válečnými zajatci. Byli mezi nimi také britský zpravodajský důstojník a sovětský letecký důstojník. Když se k Buchenwaldu blížili Američané, byli tito prominentní vězňové transportováni dále na jih.

V neděli 8.dubna 1945, kterou strávili v jedné vesnici, vykonal Bonhoeffer na přání spoluvězňů krátkou pobožnost. Sám jako odsouzenec k smrti, byl ještě schopen posilovat a utěšovat druhé. Hned po krátké bohoslužbě Bonhoeffera jmenovitě určili k dalšímu transportu. Tušil, že je to předzvěst bezprostředně nastávajícího konce. V pondělí 9. 4. zasedal na zvláštní Hitlerův rozkaz stanný soud, který odsoudil k smrti Ostera, Canarise, ještě jiné tři účastníky spiknutí, a nakonec také Bonhoeffera. Podle svědectví táborového lékaře šel na popraviště klidně a statečně.

Myslitel a evangelický teolog nepodlehl bezbranně svému místu a své době, nýbrž s ní zápasil a jeho svědomí bylo neúplatné. Ve svých výkladech naznačoval, že bývají v životě situace, v nichž je nutno odvážit se odpovědného a rozhodného činu bez krytí nějakou obecně uznávanou maximou. Listy D. Bonhoeffera z vazby jsou jedním z „nejvýraznějších, myšlenkově nejpodnětnějších a lidsky nejpřesvědčivějších dokladů odporu, který se proti nelidské hitlerovské tyranii zvedal uprostřed německého národa samého“ (Josef Bohumil Souček).

Bonhoeffer je hodnocen dále J. Součkem jako muž velké opravdovosti, životní vážnosti, pronikavé mysli a statečného srdce. „Přitom je sebekritický, nezakrývá chvíle stesku, úzkosti a vnitřních zápasů na nezvyklé a nezajištěné cestě, na kterou se vydal pod tlakem svého svědomí.“ (in Dietrich Bonhoeffer: Na cestě k svobodě, Listy z vězení, Vyšehrad, Praha, 1991).

Pro hlubší zájemce o etickou problematiku za pozornost stojí také Bonhoefferova Etika, která u nás vyšla v českém překladu poprvé v roce 2007.

Last modified: Wednesday, 8 June 2016, 8:39 AM