7.3 Albert Schweitzer

7. 3 Albert Schweitzer 

Kladný vztah k životu je duchovní čin, jímž člověk přestává žít naplano a začíná se svému životu oddávat s úctou tak, aby ho přivedl k jeho opravdové hodnotě.       A. Schweitzer

Humanista, spisovatel, filosof, etik, varhanní virtuóz, lékař a misionář, dr. Albert Schweitzer, je nositelem Nobelovy ceny za mír. Jako teolog se slibnou kariérou vyučující na štrasburské univerzitě začal ve třiceti letech studovat medicínu. Po jejím absolvování odjel do Afriky a založil z vlastních prostředků nemocnici v Lambaréné. Financoval ji jednak z darů, jednak z prostředků, které vydělával svými varhanními koncerty.

literaturaDr. Albert Schweitzer, zastánce kritického myšlení a úcty k životu říká: „Pravé myšlení dává spoluhovořit srdci….Žádný sluneční paprsek se neztratí, ale zeleň, kterou probouzí, potřebuje čas, aby vzklíčila a tomu, kdo seje, není vždy určeno dožít se žatvy.…Jediné, na čem záleží, je usilovat o to, aby v nás bylo světlo. Toto úsilí jeden na druhém pociťuje a kde světlo v člověku je, tam z něho vyzařuje.

Nikdo z nás neví, co způsobuje a co lidem dává. Je nám to skryto a má to skryto zůstat. Někdy z toho smíme trošku zahlédnout, abychom neztratili odvahu. Působení síly je ve všech oblastech tajuplné…Etika úcty k životu však má na všechny lidi, ať jsou v jakékoli životní situaci, ten vliv, že je nutí, aby se ve svém nitru ustavičně zabývali všemi lidskými a životními osudy, které se kolem nich odehrávají, a aby se lidsky věnovali tomu, kdo potřebuje někoho druhého.

Nedopřává vědci, aby žil jen pro svou vědu, i když je tím velice užitečný. Umělci nedovoluje, aby žil jen svému umění, i když jím mnoha lidem něco dává. Člověku pohlcenému vlastním zaměstnáním zapovídá pomyšlení, že svou profesionální činností vykonal už vše. Ode všech vyžaduje, aby alespoň kousek svého života obětovali jiným lidem.“   (in Albert Schweitzer: Nauka úcty k životu, Lyra Pragensis, Praha, 1974).

Last modified: Wednesday, 8 June 2016, 8:39 AM