Vytisknout celou knihuVytisknout celou knihu

6. PEDAGOGIKA PROTIREFORMACE A JEZUITÉ

6.

PEDAGOGIKA PROTIREFORMACE A JEZUITÉ

Stránky: Distanční vzdělávání UJAK
Kurz: Úvod do vzdělávání dospělých
Kniha: 6. PEDAGOGIKA PROTIREFORMACE A JEZUITÉ
Vytiskl(a): Guest user
Datum: Středa, 12. srpen 2020, 02.52

Obsah

6. PEDAGOGIKA PROTIREFORMACE A JEZUITÉ

6.

PEDAGOGIKA PROTIREFORMACE A JEZUITÉ

clip_image002.jpg Studijní cíle: Po prostudování této kapitoly budete schopni:

clip_image004.jpgKlíčové pojmy: reformace, protireformace, Tridentský koncil, Ygnác z Loyoly, jezuitský řád, poslušnost a oddanost papeži, disciplina, latinské školy, bezplatné vzdělání, individuální přístup, praktické předměty, péče o tělo, mechanické učení, formalismus, udavačství, Klmentinum.

clip_image006.jpg Čas potřebný ke studiu kapitoly: cca 6 hodin


6.1 Protireformace a jezuité

Vstupujeme do období, které je vědomou reakcí proti renesanci a reformaci. Kádner jej ve svých dějinách pedagogiky charakterizuje jako epochu lidstva nejvášnivější a nejjednostrannější.

Celá druhá polovina 16. století a následující století 17. je spojena s katolickou církví. Se snahou o obnovení a zesílení „skály Petrovy“. Za tímto účelem byl zřízen jezuitský řád, který ovládal politiku, školství a všední život obyvatelstva.

Kapitola, kterou právě studujete, si klade za cíl objektivně přiblížit jezuitské školství a částečně jej zabavit negativních soudů. Ukazuje kladné i záporné stránky. Pozornost je věnována také působení řádu v Čechách.

Definitivní rozpad západní církve vyvolal reakci katolické církve, která si uvědomila, že v mnoha zemích po několika vlnách reformací ztratila podporu. Proto se sama snažila o změny, které by ji zpět vrátily zašlou moc a slávu.

clip_image002.jpgZa tímto účelem byl svolán církevní koncil do Tridentu (1545 - 1563), který měl vést ke zlepšení mravního stavu církve. Probíhal za předsednictví tří papežů – Pavla III., Julia III. a Pia IV. Vymezil katolickou nauku o spáse a ospravedlnění, svátostech a biblickém kánonu proti reformaci. Zasadil se o sjednocení liturgie v římskokatolické církvi a omezil rozdílné místní praxe. Učinil přítrž zneužívání církevní moci a zavedl disciplinární reformu, která zahrnovala i odpustky, stav řádů, vzdělání kléru, rezidence biskupů a zákaz soubojů. Sněm mimo jiné rozhodl, že jeden církevní hodnostář smí držet pouze jeden úřad. Byla také ustanovena povinnost biskupů zajišťovat pravidelné vzdělávání kněží. Rovněž byla dohodnuta podpora a vznik nových řádů, především jezuitů.

96

Tridentský koncil, neznámý malíř, 1600

Abychom pochopili cíl a smysl jezuitského řádu pokusíme se provést srovnání protestantismu a katolictví:


Protestantismus

Katolictví

stav církve

prvotní roztříštěnost

uniformita

charakteristika kultu

prostota a jednoduchost

nabubřelé a okázalé
baroko

prezentace
navenek

tichá a hluboká zbožnost

veřejná hlučná procesí

princip

náboženská svoboda

autorita Vulgaty a papeže

návaznost

humanismus a renesance

scholastický středověk

cíl

návrat k původní nezkažené církvi

vydobýt zpět co bylo
ztraceno

opora církve

nesjednocené řády

jezuité

clip_image006.jpg

1. Charakterizujte stav vzdělanosti na přelomu 16. a 17. století.


6.2 Organizace jezuitských škol

clip_image002.jpgRoku 1534 založil baskický šlechtic a důstojník Ignác z Loyoly (1491-1556) mnišský řád jako nástroj církve bojující (ecclesia militans) proti reformaci, na­zvaný Tovaryšstvo Ježíšovo.

Jeho hlavním cílem bylo získat zpět církvi odpadlé protestanty a to: kázáním, zpovědí a vyučováním. S učením se pojily čtyři řádové sliby: chudoby, čistoty, poslušnosti a oddanosti papeži. Podle zásady účel světí prostředky byli vychováváni fanatičtí, vysoce vzdělaní obhájci pa­pežské nadvlády nad mocí světskou, nad státem. V řádu vládla absolutní, bez­výhradná otrocká poslušnost.

asdCentrálním ústavem řádu v Římě se stalo roku 1551 Collegium Romanum. Pro Německo a střední Evropu bylo určeno Collegium Germanicuum (1552). Tyto dva ústavy byly zaměřeny na ovládnutí školství v ce­lé katolické Evropě. Augsburský náboženský mír z roku 1555 dal knížatům prá­vo rozhodovat o náboženské příslušnosti svých poddaných (cuius regio, eius religio).

97

Ignác z Loyoly

clip_image006.jpg Jezuitské misie byly ještě za života Loyolova vyslány do Indie (1542), Konga (1547), Brazílie (1549) a Ethiopie (1555).


Všude, kde se jezuité pevně usadí zřizují bezplatné veřejné řádové školy,, pro něž roku 1599 generál řádu Claudius de Aquaviva určil obsah, organizaci a metody vyučování ve svém plánu zaměstnání Ratio atgue institutio studiorum, který až do roku 1832 reguloval život v internátních jezuitských kolejích.

98



Claudius de Aquaviva


Působili také jako vychovatelé v panovnických rodinách a zakládali:

Organizace jezuitských kolejí stabilizovaná řádem z roku 1599 zahrnovala dva cykly:

· I. byl rozdělen do pěti postupných tříd a studium v něm trvalo 6 let, neboť návštěva poslední třídy trvala dva roky. Prvé tři třídy byly věnovány gramatice, čtvrtá tzv. humanitnímu studiu a pátá rétorice.

1.

gramatika

2.

gramatika

3.

gramatika

4.

humanitní studium

5.

rétorika

· II. cyklus zahrnoval tři roky filozofie a čtyři roky teologie.

1.

filozofie

2.

filozofie

3.

filozofie

4.

teologie

5.

teologie

6.

teologie

7.

teologie

clip_image006.jpg Jezuité se zá­měrně orientovali na školy střední a vysoké, kde studovali vlivné aristo­kratické (i nekatolické) kruhy. Soudili, že pro obecný lid je nevědomost nej­lepší ochranou před hříchem a bludem. Šlo tedy vlastně o spojení všeobecného středního a vysokého odborného vzdělání (teologického). Veškeré učivo bylo důkladně didakticky propracované (přesný sled vyučovacích hodin, přesně naplánované učivo, využití metod výuky, stálé opakování atd.).

Prvořadým cílem jezuitského školství bylo dokonalé ovládnutí latiny jako univerzální řeči círk­ve. Užívání mateřského jazyka bylo povolováno pouze
o svátcích. Úloha prv­ní pomocnice latiny byla přisuzována řečtině.

Jezuité věděli, že „repetito est mater studiorum“ (opakování je matka moudrosti). Proto každá lekce byla dvakrát opakována: poprvé ihned po jejím probrání, podruhé v příští hodině před počátkem lekce.

Důležitou úlohu ve vyučovací praxi jezuitů měla též písemná cvičení a písemné zkoušky, které byly pečlivě vyhodnocovány, a nejúspěšnější žáci pak veřejně odměňováni.

Tradiční nudná scholastika, pěstující samoúčelná logická cvičení formou stereotypních disputací, byla nahrazena četbou latinských literárních textů. Latinské texty byly probírány formou tzv. „praelectio“, což můžeme přibližně přeložit jako „čtení s výkladem“. Postup při výkladu byl tento:

clip_image002.jpg

1. argumentum - úhrnný obsah

2. exemplatio - parafráze po částech, přesný výklad obtížnějších slov a výrazů

3. rhetorica - poznámky stylistické a gramatické

4. eruditio - poznámky věcné, zvláště historické

5. latinitas - celkové zapojení pasáže do literárního kontextu srovnáním s jinými texty téhož autora nebo i jiných autorů

Pro oživení a zdokonalení jazykové výuky sloužila jezuitům jako velmi účinný a u žactva i veřejnosti oblíbený prostředek školní divadelní představení. Spoléhali na to, že scénické výstupy se vrývají hluboko do srdcí a myslí žáků
a mocně tak ovlivňují formování jejich morálky a charakteru. Téma tragédií
a komedií, hraných v latinském jazyce, byly nábožensky a mravně nezávadná, aby mezi jednotlivými akty nebyla neslušná intermezza.

Náboženství bylo samostatným předmětem spolu s náboženskými cvičeními.

Zvláštním předmětem bylo tzv. eruditio, představující kompendium nejdůležitějších poznatků reálných.

Tělesná výchova, jízda na koni a hry měly chovance připravit na namáhavou misionářskou činnost v nově získaných územích.

Shrneme-li obsah výuky na jezuitských školách patřila sem:

clip_image002.jpg

clip_image006.jpgK výuce používali jezuité metody:

Raději než respektních prostředků používali stimulativních metod soutěžení, pochval, odměn a vůbec působení na přirozenou ctižádost žáků. Tělesnému bití se jezuité vyhýbali, a bylo-li už považováno za nezbytné, svěřovali je zvláštním osobám, tzv. korektorům, kteří nebyli členy řádu.

99

Oděv Jezuitů

Jednou z hlavních příčin pedagogických úspěchů Loyolova řádu, mezi jehož výše zmíněnými třemi stěžejními úkoly – kázat, zpovídat a vyučovat – se poslední stal postupně prvním, byla mimořádná starost jezuitů o přípravu budoucích profesorů a jejich kolejích. Byla to příprava dlouhá a náročná, v níž vedle náboženské, jazykové a věcné složky měla své důležité místo i stránka praktická
a emotivně psychologická, jejímž důsledkem byl kvalitativně nový, chápavější
a laskavější vztah učitele k žákovi
.

Vlastní učitelská příprava budoucích profesorů probíhala následovně: po dvouletém noviciátu (mezi patnáctým a sedmnáctým rokem věku) vstoupil mladý adept do koleje jako „scholastikus“, a po dva roky se zde učil literatuře a rétorice, načež nastoupil tzv. regenturru, kdy prošel týmž během, ale už jako učitel. V této funkci setrval čtyři až šest let. Učební metody si osvojoval na cvičných školách, zvaných „mecenáty“. Na to následovalo bohoslovecké studium, končící rokem zkoušky, nazvané „terciorát“. Kandidát byl nyní připraven stát se řádným členem řádu, a to buď jako „professus quattuor votorum“ (duchovní otec se čtvrtým svěcením) nebo jako „koadjutor“ (pomocník). Takto připravený jezuita měl teprve plnou kvalifikaci působit na vyšších odděleních. Pokud učil, soustředil se zcela na tuto práci. Počínal obvykle učit v nejnižších třídách a postupoval tak s žáky a provázel je všemi dalšími třídami, což mu umožnilo dobře je poznat. Ale byli i specialisté na jednotlivé třídy, což zase umožňovalo učiteli dokonale ovládnout její látku.

Na závěr první části věnované organizaci jezuitských škol si přiblížíme klady a nedostatky jezuitské výchovy:

Klady .jezuitské výchovy:

Vady a nedostatky jezuitské výchovy:

clip_image012.jpg

1. Co bylo hlavním účelem vzniku jezuitského řádu? Za jakých okolností byl založen?

2. Byly jezuitské školy zpoplatněny?

3. Na jaké typy škol se jezuité zaměřovali a proč?

4. K čemu jezuité používají divadelní představení?

5. Rozeberte jezuitské metody výuky.

6. Uveďte jezuitské zásady vzdělávání.

7. Zhodnoťte klady a zápory jezuitského školství.